Dopravní studie

Tento dokument není odborná studie, ale pokus zhodnotit současný stav veřejné dopravy v Roztokách a navrhnout řešení do budoucna, které by dokázalo zajistit dopravní obslužnost za ekonomicky únosných podmínek. Mohou existovat i jiné varianty řešení a bude jenom dobře, budou-li předloženy k porovnání.

1. Současný stav

 a) železnice

Město Roztoky se rozkládá na trati 091 a nachází se zde dvě železniční stanice: nádraží Roztoky u Prahy a zastávka Roztoky - Žalov. Vzhledem k umístění železniční trati jsou zastávky špatně dostupné pro obyvatele z centrální části města, které dělí od železniční dopravy kromě vzdálenosti i velké převýšení (znatelné zejména při cestě zpět, či za nevlídného počasí). Tato skutečnost limituje masovější využívání kolejové dopravy občany města.

Příměstská doprava pod označením S5 (Praha-Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou / Roudnice nad Labem) je provozována jednotkami 451 a 471 (vyjímečně i lokomotivou se dvěma patrovými vozy Bmo) s půlhodinovými intervaly ve špičce a hodinovými v sedle, večer a o víkendu. Kapacita dopravy je jak do intervalu, tak kapacity nedostatečná a ve špičkách již neodpovídá standartu kultury cestování 21. století.

Městská linka Roztoky – Praha, Libeň dosud provozovaná motorovými vozy 810 je v provozu pouze v pracovní den s intervaly shodnými, jako jednotky na trati 091. Vzhledem k tomu, že vlak končí na nádraží v Roztokách a do Žalova již nepokračuje, je tento spoj obtížně dosažitelný pro většinu obyvatel města. Kapacita ML zatím vyhovuje, ačkoliv některé ranní spoje bývají plně vytížené. Ve zkušebním provozu již jezdí na lince nová souprava Regionova, která zvyšuje jak kapacitu, tak kulturu cestování.

Železniční doprava není dofinancovávána z městského rozpočtu.

b) autobusy

Městem Roztoky projíždějí nebo jsou v něm ukončeny dvě denní příměstské autobusové linky 340 a 350, které zajišťují spojení s Prahou – Dejvická i okolními obcemi a noční linka 604. Na území Roztok je celkem 5 autobusových zastávek v docházkové vzdálenosti do cca 1 km. Délka linek ze zastávky Sedlecký Přívoz je 4.550m na Rozcestí Žalov a 5.150m na Levý Hradec.

Linka 340 zajíždí na Levý Hradec, kde s výjimkou několika spojů (pokračujících do Velkých Přílep) také končí. Ve všední den je vypravováno 50 spojů do Prahy a 44 spojů z Prahy. O víkendech do Prahy jede 5 spojů a zpět 7, protože linka jezdí mimo špičku a o víkendu v prokladech s linkou 350. Celkem ročně ujede linka mimo území Prahy 160.781,09 km, z nichž 90.037,41 km (56%) spadá do základní dopravní obslužnosti. Na zbývajících 70.743,68 Km, po odečtení očekávaných tržeb (1.932.289,70 Kč), přispívá město Roztoky 94%, tj. částkou 82.860,80 Kč.

Linka 350 nezajíždí na Levý Hradec a kromě Roztok, obsluhuje i Úholičky, Velké Přílepy, Svrkyni, Lichoceves a Okoř. Ve všední den je vypravováno 21 spojů do Prahy a 21 spojů z Prahy. O víkendu jede do Prahy 13 spojů a 12 zpět. Celkem ročně ujede linka mimo území Prahy 181.842,85 km, z nichž 100.540,91 km (55,29%) spadá do ZDO. Ze zbývajících 81.301,94 km je cca 27.642,66 km na území Roztok a město na ně přispívá, po odečtení očekávaných tržeb (1.666.745,99 Kč), částkou 466.253,60 Kč, což je 62,25% nákladů na celou trasu. Délka trasy po Roztokách odpovídá 34%, takže zbývajících 28,25% je příspěvek na dopravní obslužnost okolních obcí – v tomto případě 211.584,13 Kč.Výše příspěvku města Roztoky na linku 350 byla v roce 2001 55%, od roku 2002 61% a v roce 2004 byla zvýšena na současných 62,25%.

Noční linka 604 spojující Roztoky s Dejvickou jedním párem spojů nespadá do ZDO a mimo území Prahy najede ročně 3321,5 km. Po odečtení očekávaných tržeb (29.051,60 Kč) přispívá město na provoz částkou 65.810,40 Kč.

Výše příspěvků je dle smlouvy nepřekročitelná. Po vyúčtování ztrátovosti, které probíhá na základě tržeb v následujícím roce, může být doplatek nižší, takže celkovou výši nákladů na ostatní dopravní obslužnost nelze předem stanovit. Příspěvek na dopravu mimo Roztoky může být tedy nižší, než uvedených 211.584 Kč. Je třeba zmínit, že tržby jsou započítávány paušálně pro celou trasu, bez ohledu na vytíženost autobusu, takže Roztočtí občané přispívají vlastně dvakrát, pokračuje-li autobus za Roztokami poloprázdný. Například na prodloužení jednoho spoje z Noutonic do Okoře by město Roztoky přispívalo ročně 26.556,- Kč

2. Problémy 

1. Stále se množí a s rostoucím počtem obyvatel budou ještě více množit stížnosti na nedostatečnou kapacitu a četnost autobusových spojů, přičemž město na jejich navýšení formou „ostatní dopravní obslužnosti“ nemá prostředky. Je třeba prověřit, zda zvyšující se počet obyvatel nezvyšuje i nárok na počet spojů v ZDO.

2. Vzhledem k umístění několika dětí z Roztok do školky v Úněticích a spojení se Zemědělskou universitou v Suchdole vyvstává problém dopravního spojení Roztok s Úněticemi a Suchdolem nikoli jen o povodních, ale celoročně.

3. Výše popsané rozmístění zastávek plně vyhovuje normám pro středočeský kraj, kde je za dostatečnou dopravní obslužnost považována vzdálenost na zastávku 2000m, silně ale pokulhává za Prahou, kde tato vzdálenost činí 400m.

4. Autobusy a železnice nemají v současné době žádnou přestupní návaznost, která by umožnila větší využívání vlakové dopravy.

3. Předpoklady a limity dalšího vývoje

Upřednostňování hromadné dopravy na úkor individuální a v rámci hromadné dopravy pak upřednostňování dopravy kolejové před silniční je základním programem EU. Je dáno především ekologickými faktory a i my se s tím plně ztotožňujeme. Součástí prosazování této politiky naším velkým sousedem – Prahou 6 budou i některé výrazné změny dopravní koncepce našeho regionu, které se našeho města nedotknou vždy jen pozitivně. Je potřeba tento negativní dopad minimalizovat.

a) železnice

V případě S5 Kralupy – Praha-Masarykovo nádraží nejsou uvažovány žádné zásadní změny. Je plánován interval 30 minut ve špičkách a 60 minut v sedle, tedy stejně jako dnes. Jen stanice Bubeneč se stane výhybnou bez zastavení vlaků a bude zřízena nová zastávka Podbaba.

Více změn čeká městskou linku S 32, která bude z Libně prodloužena přes Malešice do Hostivaře. Její interval bude celodenně (den, noc) 30 minut. Kromě zmíněné nové zastávky v Podbabě a přeměny Bubenče ve výhybnu, se v trase ML předpokládá zřízení zastávky Libeň U Kříže v prostoru křížení s tramvají.

Posílení počtu vlakových spojů je limitováno propustností trati 091, která je mimo příměstskou dopravu využívána i pro dopravu dálkovou a mezinárodní a v případě linky S5 i kapacitou Masarykova nádraží a zejména Negrelliho viaduktu.

b) autobusy a tramvaje

 V blízké budoucnosti bude vybudován přestupní terminál vlak/tramvaj/autobus na Podbabě v místech, kde se kříží trať se silnicí do Roztok. Jedná se o snahu Prahy 6 vymístit autobusy z přeplněného Vítězného náměstí a tedy ukončit zde i autobusové linky z Roztok.

Bude postaven silniční okruh kolem Prahy, který v případě trasy přes Suchdol (J) zvýší automobilovou dopravu v Podbabě a na Jugoslávských partyzánů cca na dvojnásobek současného stavu (modelové výpočty ÚDI). Doprava zcela zahltí tuto část Prahy 6 a slabá místa, jako například křižovatka Kamýcká X Roztocká se stanou obtížně průjezdnými, což se projeví i na autobusovém spojení.

Tramvajová trať se v delším časovém horizontu pravděpodobně dočká pokračování do Suchdola a poté lze předpokládat snahu končit autobusové spoje z regionu zde. Odstranil by se tak problém s asymetrickou vytížeností dopravních prostředků, která je ve špičkách v případě Suchdola a okolních obcí zcela opačná. V této souvislosti se zdá rozumné uvažovat o protažení tramvaje ze Suchdola do Roztok (smyčka u obchodního střediska na Dubečnici nebo protažení ulicí Obránců míru až do oblasti Solník). Dojezdová doba na metro Dejvická by mohla být kolem 12 minut, což bude s autobusem, který bude v té době končit na Podbabě a navazovat přestupem na stejnou tramvajovou trať, nesrovnatelné a navíc zde bude přímé spojení s centrem města v trase tramvajové linky. Obdobně uvažují i okolní obce (Horoměřice), které však nemusí řešit přemostění Tichého údolí, címž se tato úvaha stává reálnější. Tramvajový most by mohl být současně cyklostezkou a řešil by tak i chybějící cyklotrasu podél Vltavy. Rozšiřování kolejové dopravy na regionální úrovni umožňuje čerpat dotace z fondů EU. To jsme ovšem odskočili do budoucnosti vzdálené desítky let.

V současné době lze těžko odhadnout, jaký bude mít vliv přeložka silnice 240, či aglomerační okruh (silnice 101) na možnosti autobusového spojení města Roztoky s Prahou, či vazbu na plánované prodloužení metra na letiště Ruzyně. První etapa prodloužení metra ale určitě přinese autobusový terminál na Veleslavíně, kde budou ukončeny příměstské autobusy od Horoměřic, Velkých Přílep a pravděpodobně i dalších obcí v regionu, které v současnosti využívají k cestě do Prahy trasu přes Roztoky. V takovém případě by jejich dopravní spojení přes Roztoky zajišťovalo pouze spojení lidem, jejichž cílová stanice je Dejvická, přestup na vlak a dosažitelnost administrativních funkcí pověřené obce II. stupně.

Bez ohledu na to zda a kam bude prodlužována tramvajová trať, či zda se podaří nalézt nové možnosti spojení s Prahou západním směrem, vyvstává úkol vybudování prostoru pro otáčení autobusů u nádraží na kterékoli straně železniční trati. Výhodnější je ovšem tento prostor nalézt na odvrácené straně od řeky, aby byl využitelný i během povodňových (Sedlecká silnice i podjezd pod tratí jsou konstruovány na dvouletou vodu) objížděk. Otáčení autobusů u nádraží umožní eventuelní prodloužení linky 359 od Únětic.

Další posilování linky 340 vyvolá problém kapacity autobusové točny na Levém Hradci a bude třeba uvažovat o alternativní konečné autobusů v oblasti Žalova.

 Náš návrh tento budoucí vývoj respektuje a nenavrhuje nic, co by později muselo být zrušeno.

4. Budoucnost

a) železnice

 S vlakovou dopravou panuje podstatně větší spokojenost než s autobusovou.

Na trati S5 se předpokládá plné pokrytí kapacity soupravou 471 v trojvozovém provedení. ČD objednávají u výrobce soupravy trojvozové přesto, že souprava 471 byla vyzkoušena i jako dvou a čtyřvozová. Doporučujeme, aby to bylo naše město, které by iniciovalo odbornou diskusi o zavedení jednotek 471 vícevozových například s jedním či dvěma vloženými vozy bez sociálního zařízení. Je to lacinější řešení než případné spojování třívozových souprav. To je ale zase naopak výhodnější z dopravních důvodů.

Na trati S32 se předpokládá nasazení pouze nových dvouvozových jednotek Regionova s bezbariérovým nástupem, což by mělo být už letos. V této souvislosti se může město Roztoky kladně zviditelnit tím, že navrhne pojmenovat obě jednotky, které zde budou nasazeny, křestními jmény Zdenka a Barbora na počest dvou nejvýznamnějších občanek Roztok Braunerové a Eliášové. A to je asi tak vše, jak může naše město podobu železniční dopravy ovlivnit.

b) autobusy

Na rozdíl od železnice město podobu autobusové dopravy ovlivnit může a to výrazným způsobem.

Je třeba

1. Zvážit potřebu dalšího financování dopravní obslužnosti okolních obcí, eventuelně přehodnotit její výši.

2. Ušetřené peníze využít na zvýšení kultury cestování občanů Roztok

3. Přetrasovat vedení linek ve městě tak, aby se snížila docházková vzdálenost na zastávku především tam, kde se toto týká většího počtu cestujících.

4. Návazností jízdních řádů autobusů na vlaků usnadnit občanům Roztok používání vlakové dopravy.

5. Dle narůstajícího počtu obyvatel města přizpůsobovat kapacitu dopravního spojení

5. Návrhy řešení

ad1) Vstoupit v jednání s dotčenými obcemi o narovnání plateb a vytvoření nového „klíče“. Selžou-li veškerá jednání a nebude-li dohoda možná, doporučujeme redukci linky 350 na základní dopravní obslužnost. Touto redukcí by došlo ke snížení počtu spojů z 260 na 145 týdně, což by pro vazbu Roztok s okolními obcemi mělo být dostačující. Výpadek spojů v úseku Roztoky – Dejvická by byl v plném rozsahu nahrazen spoji linky 340, jejíž financování je pro město výhodnější. Zde je třeba prověřit, zda krajské dotace budou zachovány v současné výši a zjistit, jakým způsobem ROPID přeúčtovává u obou linek ztrátovost.

ad2) Za peníze, které Roztoky ze svého rozpočtu ušetří podle předchozího odstavce je možné:

2a) Kromě nahrazení ztracených spojů 350 linkou 340 zároveň posílit linku 340 v souladu s přáním občanů a výsledky dopravních průzkumů.

2b) financovat autobusové spojení Roztoky – Únětice – Suchdol (bude-li nad rámec ZDO), které by

2b1) realizovalo spojení Únětic s úřady v Roztokách,

2b2) umožnilo dojíždění dětí z Roztok do předškolního zařízení v Úněticích,

2b3) řešilo i přímé spojení Roztok se Zemědělskou univerzitou.

2b4) umožnilo využívání služeb roztockých podnikatelů i občanům Únětic a Suchdola.

Kromě spojení Roztoky – Únětice – Suchdol, které v současnosti zcela chybí, by se tak mohla řešit návaznost autobus - městská železniční linka pro občany z horních Roztok a Žalova. Prodloužení linek od Únětic však nelze realizovat do vybudování obratiště autobusů u Roztockého nádraží. Prodloužení linek obráceným směrem - z Roztok do Únětic není možné proto, že zdejší konečná je průjezdná jen směrem od Prahy.

Do doby, než bude vybudován prostor pro otáčení autobusů u nádraží, kam by mohla být prodloužena linka od Únětic (nejspíš 359), je třeba přijít s náhradním řešením, například:

- ukončit linku od Únětic v horních Roztokách. Ze zastávky Tyršovo náměstí pokračovat Masarykovou ulicí na Solníky, kde by se autobus otáčel.

- alternativou předcházejícího řešení je autobus na Solníkách neukončovat, ale pouze vybudovat zastávku. Spoj by jel jednosměrně po trase Lidická – Masarykova – Obránců Míru.

- zrušení prodloužených spojů linky 340 Levý Hradec – Velké Přílepy, případně převedení na linku 350 (jedná se o 5 spojů do Prahy a 3 z Prahy) a místo toho prodloužit některé spoje 340 v ranní a odpolední špičce do Suchdola přes Únětice.

- přečíslovat některé spoje 340 po dojezdu na Levý Hradec na linku 359 a pod tímto číslem by autobus pokračoval do Únětic a dále na Dejvickou. Samozřejmě by to platilo i obráceně – autobus spoje 359 by po příjezdu do Roztok přečísloval na 340 a pokračoval po této trase.

- zavedení nové linky (např. 360) v trase Dejvická – Roztoky – Únětice – Suchdol, která by řešila jak spojení Roztoky – Únětice – Suchdol, tak i zahuštění spojů v trase Dejvická – Roztoky.

ad3) Bylo již uvedeno, že docházková vzdálenost na zastávku plně odpovídá standardu středočeského kraje a z tohoto důvodu není třeba zastávky měnit. Je ale otázkou, zda je správné tento standard uplatnit v bezprostředním okolí Prahy. Přivedení zastávky blíže k bydlišti by zvýšilo atraktivitu hromadné dopravy zejména v oblasti Solník, kde vzrostl za poslední období počet obyvatel o cca 700 osob.

Po zhodnocení alternativ se ukázala jako jediná možnost vedení v trase Masarykova - Obránců míru s tím, že by došlo k posunu zastávky U Rybníčku k budoucímu nákupnímu centru a nezbytné úpravě vozovky v plánované trase. Toto řešení přinese prodloužení trasy o 0,5 km, nutnost zbudování jedné zastávky v obou směrech na konci Masarykovy ulice (křižovatka s Obránců míru) a posunutí zastávek na Tyršově náměstí před křižovatku s Masarykovou ulicí, kde by sloužila všem linkám. Eventuelní posun zastávek na Tyršově náměstí je třeba brát v úvahu při plánované rekonstrukci křižovatky (dosavadní projekty počítají se zastávkami v současných pozicích).

Je třeba zvážit, zda by se mělo jednat o linku s více spoji (340), která by zvýšila provoz v dotčené oblasti a zajistila takřka plnohodnotné spojení na Dejvickou, či linku s delšími intervaly (350), jenž by lokalitu tolik nezatížila, avšak prodloužila o cca 1-2 minuty dopravu cestujících z okolních obcí (je třeba konzultovat s dotčenými radnicemi) na Dejvickou.

Alternativou je vedení pouze některých spojů 340 prodlouženou trasou , které by tvořilo rozumný kompromis, ale bylo by pro cestující méně přehledné. Aby se při odjezdu z Dejvické předešlo dohadům, zda autobus jede, či nejede přes Solníky, mohly by tyto spoje končit v zastávce rozcestí Žalov, kde by byl vybudován prostor pro otáčení autobusů. Délka trasy by tak zůstala stejná jako dosud a nevznikly by dodatečné náklady na vozokm, který je v současné době necelých 30 Kč.

Technicky nejjednodušším řešením zavedení autobusové dopravy na Solníky je dříve zmíněné přivedení spojů od Únětic po Lidické a Masarykově ulici. Nevyžaduje žádný posun současných zastávek (ani na Tyršově náměstí) a nezatíží dopravou ulici Obránců Míru. Stačí pouze vybudovat novou zastávku na konci Masarykovy ulice a umožnit otáčení autobusů kolem dělícího travnatého pásu. Nevýhodou tohoto řešení je dlouhá dojezdová doba na Dejvickou (cca 30 min.).

Další změny tras linek je třeba zvážit v souvislosti s plánovanou zástavbou dle nového územního plánu, ale bude-li dodržen současný koncept, nemělo by to být potřeba.

ad4) Problematika již byla částečně řešena v předcházejících kapitolách. Doporučujeme důsledně svázat jízdní řády autobusů a vlaků tak, že autobus do horních Roztok bude ze stanice Roztoky-nádraží odjíždět cca 7 minut po příjezdu vlaku od Prahy a z horních Roztok přijíždět cca 5 minut před odjezdem vlaků do Prahy.

Návaznost autobusů na železniční dopravu nebude těžké vyřešit ve špičkách. V sedle je třeba přihlédnout k tomu, že pro občany v dosahu železnice jsou lepší proklady spojů a pro občany bydlící od nádraží dále naopak návaznost. Doporučujeme u spojů z Prahy návaznost, u spojů do Prahy naopak proklad.

Ad5) Na základě dopravních průzkumů monitorovat narůstající poptávku po veřejné dopravě a hledat řešení, jakým způsobem dosáhnout její navýšení s minimálním dopadem na rozpočet města. Lze předpokládat celkové zvýšení zájmu o dopravu ve špičkách pracovního dne, kterou bude třeba řešit kromě posilování autobusů i návazností na vlak.

Doprava o víkendu, kdy je výhodnější zachovat s vlakem proklady, bude i nadále z velké části realizována pomocí autobusů, jejichž interval je už dnes poddimenzovaný. Kromě připravovaného posílení víkendových odpolední se bude muset zavést půlhodinový interval i dopoledne. V dlouhodobém výhledu bude potřeba alespoň o víkendu přidat jeden noční spoj (02.45).

Narůstající poptávka po dopravě ve večerních hodinách si vyžádá kromě připravovaného spoje ve 22:20 z Dejvické i vložení dalšího autobusu kolem 23:45.

Zároveň doporučujeme obrátit se na provozovatele linky 340 se žádostí o nasazení jednoho nízkopodlažního autobusu, či vozidla „low entry“. Nebude-li provozovatel linky toto akceptovat, požádat ROPID o to, aby linku provozoval takový dopravce, který tomuto požadavku vyhoví. Jinými dopravci jsou na příměstských linkách nízkopodlažní autobusy v negarantovaném pořadí nasazovány.

6. Časová posloupnost

1. Již od červnové změny JŘ přidat omezený počet autobusových spojů a to na základě výsledků březnového průzkumu a přání občanů i s rizikem vyššího finančního zatížení města.

2. S okolními obcemi se domluvit na rozsahu dalšího spolufinancování linky 350 a na základě toho řešit provoz této linky.

3. Průběžně vyřešit problém s otáčením autobusů v prostoru nádraží.

4. Do prosince 2008 vybudovat potřebné zastávky tak, aby bylo možné přetrasování linky vedoucí přes Solníky a vybudování autobusového obratiště na Žalově (bývalé stavebniny).K tomuto bodu považujeme za vhodné přistoupit teprve po celoměstské diskusi, kdy bude zvolena jedna z variant.

5. Průběžně jednat s ROPIDem a potažmo s ČD o zavedení linky S32 i večer a o víkendech a o posílení kapacity linky S5 ve špičkách.

6. Společně s ROPIDem přesvědčit středočeský kraj o potřebě zpracování vyhledávací studie na prodloužení tramvaje ze Suchdola do Roztok.

Roztoky 20.4.2007

Po zapracování připomínek Martina Štiftera, Petra Třísky, Stanislava Boloňského a Jarolava Huka.

Zpracovali: PhDr. Vít Calta, Mgr. Michal Přikryl