Jak se dotují autobusy ? - Odraz 6/2013
Nejprve, co taková jízda autobusu stojí. Dopravci mají vyčísleny náklady v tzv. vozokilometrech. Jsou to náklady na jeden kilometr jízdy autobusu. Promítá se sem zejména cena nafty, platy zaměstnanců a amortizace vozového parku. Ta to částka se v současné době blíží 40,-Kč. Linka 340 má celkovou délku 21 km. Jedna cesta autobusu z konečné na konečnou tedy stojí téměř 840,-Kč.
Pokud by tedy v autobuse sedělo 35 cestujících a každý z nich zaplatil za jízdenku 24,-Kč a cestoval výhradně tímto autobusem, je tedy autobus rentabilní. Autobusy ale jezdí ve špičkách v protisměru téměř prázdné. Rentabilitu spoje by tedy zajistilo téměř dvojnásobné množství cestujících. Pokud jede v autobuse více než 60 cestujících, je považován za přeplněný. Naprostá většina cestujících ale platí za přepravu zcela jinou cenu. Co si vlastně zakoupíme při koupi jízdenky v ceně 40,-Kč? Dvě hodiny cestování v pásmech PID P,O,B a 1. O těch 40,-Kč se tedy musí tento „náš“ spoj podělit s metrem a tramvajemi, na které na Dejvické přesedneme. Naprostá většina cestujících ve špičce si ale nezakupuje jednosměrné jízdenky. Cestující, který si kupuje roční jízdenku MHD po Praze a čtvrtletní kupony pro vnější pásmo (celkem 7790,-Kč), tak za jednu cestu do práce, kdy mj. využije i náš autobus zaplatí (při čtyřtýdenní dovolené) jen necelých 17,-Kč. A to už by se muselo, aby byl autobus rentabilní, sedět i na střeše.
Ztrátu autobusů na území Prahy dotuje Praha. Tady je třeba vysvětlit jeden obecně oblíbený omyl. Praha nedotuje náklady na jízdu našich autobusů po svém území z nějaké lásky k okolním obcím či jejich obyvatelům. Ani tak nekompenzuje to, že se tyto obce musí ze zákona postarat o školní docházku dětí těchto přespolních zvyšovatelů hrubého produktu vznikajícího na území Prahy a prostřednictvím svých zaměstnavatelů i plátců daní. Dělá to ve svém vlastním zájmu. Do těchto autobusů cestou nastupují i občané Prahy. Především tak ale reguluje počet automobilů přijíždějících ze Středočeského kraje na její území.
O ztrátu na území kraje se dělí kraj a obce. Počítá se od poslední zastávky v Praze a u linek 350 a 604 do poslední zastávky v Roztokách. Zde se pracuje s termíny „základní“ a „ostatní“ dopravní obslužnost. Základní obslužností je doprava do škol, k lékaři a na úřady. Tu by měl platit kraj. Protože není možné určit, kdo jede do práce, kdo k lékaři a kdo jede do Prahy za jiným účelem. Dělí se kraj a obce o dotace odhadem. Roztoky zálohově dotují autobusy částkou 1,3 milionu ročně. Platíme si tedy 32,5 tisíc kilometrů. Jeden spoj linky 340 jede po území Roztok z konečné do první zastávky v Praze či opačně 11 km denně a jezdí-li denně pak 4015 km za rok. Jeden spoj linek 350 a 340 ujedou mezi poslední zastávkou v Praze a poslední zastávkou v Roztokách kilometrů 9. Linka 350 tedy 3285 km. Platíme si tedy zhruba 10 spoje denně.
Jaká by tedy byla reakce na to, že by naše město odmítlo dotovat autobusy? Rozhodně by touto odpovědí nebylo to, že by cestující v linkách 340, 350 a 604 platili za každou jízdu o 0,82Kč více. Odpověď by zněla: „A které autobusy tedy škrtněme?“ Linka 604, která je celá v „ostatní“ obslužnosti, by se zrušila úplně. Já jsem touto linkou nikdy nejel, jsou ale mezi námi tací, kterým by docela chyběla. Těch spojů by se ale muselo zrušit ještě víc, protože jen část cestujících by se ze zrušených spojů přemístila do spojů provozovaných.
Vít Calta
Omluva Odraz 7/2013
V minulém čísle vyšel můj článek „Jak se dotují autobusy ?“. Při výpočtech zde uvedených jsem vycházel ze špatných podkladů. Celková délka linky 340 je ve skutečnosti 10 km, náklady na jízdu jednoho spoje jsou tedy cca 400,-Kč. Zaplatilo by jej tedy cca 16 cestujících, kteří by si zakoupili jízdenku za 24,-Kč a cestovali výhradně tímto spojem. Po našem území jezdí autobusy 6 km, jeden spoj tedy ujede ročně 2190 km. Platíme si tedy z městského rozpočtu denně cca 15 spojů. Zbytek platí kraj či jsou kryty z tržeb dopravců. Ostatní údaje jsou v mém článku uvedeny správně. Za výše uvedené chyby se moc omlouvám.
Vít Calta