Kdo kritizuje, ten tlachá - Odraz 10/2016

Omlouvám se tímto panu Eibichovi, že jsem veřejně zpochybnil jeho řidičské umění. Vyjíždět z baráku jsem ho nikdy neviděl. Couvat možná ano, ale nevím o tom, protože ho neznám. Ta úvaha o délce čáry byla psaná v legraci. Stejně i zmínka o přátelském dialogu předsedy dopravní komise a ředitele technických služeb. Vidím ale, že ne všechny čtenáře Odrazu se mi podařilo rozesmát. Chtěl bych proto v této souvislosti poděkovat zaměstnanci technických služeb, který čáru maloval, že po mně nechce, abych mu ukázal, jak se maluje čára dostatečně krátká. Při mé šikovnosti by to možná dopadlo ještě hůř, než to couvání. V článku pana Eibicha mne ale potěšilo, že o namalování vodorovné dopravní značky požádal místostarostu veřejně a před svědky.

Smyslem mého článku ale nebylo naprudit spoluobčana Eibicha. Ani rozesmutnit Martina Matase, že nejsem zastupitelem. Ani ta čára nebylo to hlavní. Město je žlutými čarami před vjezdy a nejen tam, přímo poseté. A mnohé z nich vykazují svou sešlostí stáří vyšší, než volební období současného místostarosty. A nedávno byla dokonce u ZUŠ obnovena vodorovná značka „přejezd pro cyklisty“ vedoucí z chodníku na chodník. Na dopravní komisi jsme jí nikdy neprojednávali. Já osobně bych tu raději viděl retardér, protože přechod pro chodce tu zřídit nejde.

Smyslem mého vesele napsaného článku bylo sdělení, že by představitelé samosprávy neměli překračovat své pravomoci a rozhodovat tam, kde jim přísluší jen navrhovat. Těší mne, že se tak v tomto případě stalo, jak vyplývá z reakce místostarosty Novotného, omylem a z neznalosti.

Jen ten titulek článku místostarosty mne poněkud překvapil. Mně překračování pravomocí a nerespektování zákonů vadí v každé roční době.

Vít Calta