Pan radní se mýlí - Odraz 1/2012
Jako parta nezodpovědných individuí vypadají zastupitelé v očích čtenářů, kteří si přečetli článek radního Jandíka v minulém čísle. Má pravdu. Ale jen napůl.
Darovali pozemek pod stavbou v Čapkově ulici. Pozemek, který již 20 let městu patřit neměl, protože měl být již dávno převeden, v souladu se smlouvou, bezplatně na stavební družstvo. V tomto případě tedy napravili předchozí chybu a slouží jim to ke cti. Mohli pozemek i prodat. Stejně, jako to v obdobných případech udělala některá jiná zastupitelstva. Já si ale myslím, že na cizích chybách by nikdo neměl vydělávat. Ani městská kasa ne. A stejného názoru byli i ostatní hlasující zastupitelé. Jen ODS byla kompletně proti.
Druhé darování je ale zcela jiný případ. Žadatelka o odpodej si před mnoha lety pozemek pronajala za symbolickou 1 korunu na 99 let. Měla tedy ona a její dědicové ještě několik desetiletí platit 1 korunu a poté pozemek vrátit v původním stavu. Pokud chtěla tomuto předejít, musela vstoupit do nového jednání, což také udělala. A město ji mělo pozemek prodat. Nabídlo za pozemek, který znalec odhadl na 76 tisíc, cenu 11 tisíc. A žadatelka na to byla ochotná přistoupit. Dostala jej také darem. Navrhl to místostarosta za ODS s tím, že když jsme darovali pozemek v Čapkově ulici, musíme darovat i tento. Pro návrh hlasovala většina přítomných. Ostatní přítomní zastupitelé za ODS byli proti a já jsem se zdržel hlasování. I já mám máslo na hlavě. Protože jsem své pochyby o pravdivosti tvrzení místostarosty, že se jedná o dva totožné případy, nedokázal vyslovit nahlas.
A jaký je výsledek tohoto rozhodnutí? Město nedostane 11 ticíc a nezaplatí daň z prodeje pozemku o hodnotě 76 tisíc. Žadatelka místo 11 tisíc zaplatí daň z daru v hodnotě 76 tisíc. A státní kasa dostane místo daně z prodeje daň z daru. Krátce a zaokrouhleně: město nedostane cca 9 ticíc, žadatelce zůstane 6 tisíc a stát dostane 5 tisíc místo dvou.
Té paní, kterou neznám, přeji, aby si těch šesti tisícovek ve zdraví užila. A pro nás zastupitele by tento případ měl být ponaučením, abychom již nikdy nehlasovali pro usnesení, které se zrodí v hlavě někoho z nás přímo na zasedání zastupitelstva. A ještě po bouřlivé a emotivní diskusi. Abychom nehlasovali pro usnesení, které neprošlo oponenturou úředníků městského úřadu a výborů zastupitelstva a komisí rady. Vždyť od toho ty výbory a komise (zejména) a úředníky (mimo jiné) máme. Abychom na zasedání zastupitelstva hlasovali nejen na základě znalostí a zkušeností svých, ale i jejich.
Vít Calta