Veřejná hromadná doprava v Roztokách - Odraz 12/2016
Trochu historie
Nebudeme se probírat vzdálenější minulostí, kdy autobusovou dopravu zajišťovalo ČSAD Klíčov, ale ohlédneme se do doby poměrně nedávné. Roztoky byly zapojeny do Pražské integrované dopravy (PID) v červenci 1997, kdy začala jezdit linka 350 z Dejvické na Okoř. O rok později z ní byla "naklonována" linka 340, která zajišťovala spojení z Dejvické do Velkých Přílep se zajížděním na Levý Hradec. Obě linky provozovalo tehdy ČSAD Kladno a byly provozně spojeny.
Tento model fungoval do konce roku 2008, kdy došlo k provoznímu rozdělení těchto linek. Linka 340 byla důsledně zkrácena na Levý Hradec a spoje do Velkých přílep přešly na linku 350. Současně došlo ke změně dopravce a na lince 340 začal jezdit DP Praha. V roce 2000 se součástí PID staly i vlakové linky v okolí Prahy.
Současný stav
a) železnice
V našem městě se nachází dvě železniční stanice: nádraží Roztoky u Prahy a zastávka Roztoky - Žalov. Vzhledem k umístění železniční trati podél břehu Vltavy jsou obě zastávky v docházkové vzdálenosti minimálního počtu obyvatel a většinu obyvatel dělí od železniční dopravy kromě vzdálenosti i velké převýšení (znatelné zejména při cestě zpět, či za nevlídného počasí). Tato skutečnost limituje masovější využívání kolejové dopravy občany města.
Dalším limitujícím faktorem je možnost zaparkovat osobní automobil v blízkosti nádraží a zastávky, ale to je samostatná kapitola.
Příměstská doprava pod označením S4 (Praha-Masarykovo nádraží - Kralupy nad Vltavou / Roudnice nad Labem) je provozována jednotkami 451 a
471 s půlhodinovými intervaly ve špičce všedního dne s další posilou ráno a hodinovými v sedle, večer a o víkendu. Kapacita dopravy je jak do intervalu, tak kapacity nedostatečná a ve špičkách již neodpovídá standartu kultury cestování 21. století.
Linka S41 Roztoky - Praha-Libeň je provozovaná ve všední den jednotkami 451 / 452. O víkendech je linka provozovaná motorovými vozy 809 a protažena do Prahy-Hostivaře. Kapacita linky S41 ve všední den plně vyhovuje, avšak o víkendech brzy stačit nebude.
b) autobusy
Městem Roztoky projíždějí nebo jsou v něm ukončeny tři denní příměstské autobusové linky 340, 350, 359 a noční linka 604. Na území Roztok je celkem 7 autobusových zastávek v docházkové vzdálenosti do cca 1 km. Linky 340 a 350 můžeme nazvat "páteřními", protože projíždějí po hlavní komunikaci
středem města, stejně jako noční linka 604. Autobusy linek 340 a 350 zajišťují dohromady v pracovní den 78 spojů z Roztok na Dejvickou.
Linka 359 byla od prvopočátku myšlena jako doplňková, která by obsáhla širší území a mohla by tak fungovat jako návoz ke kolejové dopravě pro občany s delší docházkovou vzdáleností k zastávkám linek 340 a 350. Posílit v relaci k nádraží a zároveň usnadnit dopravu roztockým občanům pracujícím, či studujícím v Suchdole.
Délka linek ze zastávky Sedlecký Přívoz je 4,5 km na Rozcestí Žalov a 5,1 km na Levý Hradec. Linka 359 ujede z Únětic do Běliny 6,8 km. Tyto kilometry dofinancovává město Roztoky ze svého rozpočtu.
c) financování
Nápad, že by některé "naše" autobusy měly v Praze zastavovat jen u zastávky nádraží Podbaba, či na Dejvické, by se nám hodně prodražil. Takový "rychlíkový" spoj by narazil nejen na nepropustnost ulice Jugoslávských partyzánů, ale je třeba si uvědomit, že v rámci PID Praha dofinancovává finanční ztrátu dopravní obslužnosti na území hlavního města. A to včetně linek, které do Prahy dovážejí občany středočeského kraje.
Financování provozu autobusů po území kraje je složeno z vybraného jízdného a příspěvků kraje a obcí. Dříve používané srozumitelné termíny základní dopravní obslužnost (dojíždění do zaměstnání, školy, k lékaři a na úřady), kterou hradil ze svého rozpočtu Středočeský kraj) a ostatní dopravní obslužnost
(doplatek obcí na ostatní cesty), byly nahrazeny méně srozumitelnými, ale bohužel realitu lépe vystihujícími termíny objednávka kraje a objednávka obcí. Z výše uvedených důvodů tedy kraj nedoplácí noční linku. Zažitou praxí je, že jakékoli navýšení vozokilometrů doplácí obce. Vybraným jízdným není myšleno to, co řidiči autobusů vyberou na jízdném na konkrétní lince. Je to součet prodeje všech jízdenek a předplatného v rámci PID, který je následně rozpočítán podle dopravního průzkumu vytížení jednotlivých linek. Bohužel součet těchto částek zdaleka nepokryje provoz a tak město Roztoky doplácí na autobusovou dopravu ze svého rozpočtu 2,173.000 Kč na dopravní obslužnost (rozpočet 2016).
Železniční doprava není dofinancovávána z městského rozpočtu. Je objednávána Středočeským krajským úřadem a ztráty jsou a hrazeny z jeho rozpočtu.
d) problémy
Linky 340 a zejména 350 ale i S4 jsou ve špičkách přetížené.
Dojezd linek 340 a 350 na konečnou v Praze komplikují dopravní opatření v ulici Jugoslávských partyzánů, které působí dojmem, že jejich
důvodem je právě komplikovat dojezd autobusových linek na Vítězné náměstí.
Trasování linky 359 po městě není efektivní z provozního ani ekonomického hlediska a je potřeba řešit její změnu.
Interval linky 359 v ranní špičce zcela neodpovídá záměru, že by svážela cestující na vlak nebo směrem do Suchdola reflektovala na začátky vyučování na ČZU.
Autobusy a železnice nemají, i přes pozitivní změny v tomto smyslu, stále přestupní návaznost, která by umožnila větší využívání vlakové dopravy.
Budoucnost
Upřednostňování hromadné dopravy na úkor individuální a v rámci hromadné dopravy pak upřednostňování dopravy kolejové před silniční je základním programem EU. Je dáno především ekologickými faktory. Součástí prosazování této politiky naším velkým sousedem - Prahou 6 jsou a ještě budou i změny v regionu, které se našeho města nedotknou vždy jen pozitivně. A naše město má možnost tento negativní dopad pouze minimalizovat. Je otázka, jakým způsobem se bude řešit dopad otevření tunelu Blanka na kolabující dopravu v Dejvicích, což výrazně ovlivňuje (ne)pravidelnost dodržování jízdních řádů autobusů.
Velmi negativní dopad na individuální dopravu mělo také zavedení modrých parkovacích zón na Praze 6, které občanům Roztok prodražilo možnost auto zde "odložit" a pokračovat MHD. Jak již bylo řečeno výše, není roztocké nádraží pro většinu občanů snadno pěšky dostupné a zvýšila se tak potřeba řešit
kapacitu parkoviště u nádraží, zejména nutnost ještě více svázat autobusovou a vlakovou dopravu. Máme výhodu, že Roztokami, díky jejich umístění, neprojíždí žádná tranzitní automobilová doprava, ani nejsou spádově výhodné k přestupu na veřejnou dopravu pro vzdálenější obce. Parkoviště u nádraží
si dokážeme zaplnit sami vlastními vozidly.
Železnice
V případě S4 Kralupy - Praha-Masarykovo nádraží je plánován interval 30 minut ve všední den a 60 minut o víkendu. Ranní špička směrem do Prahy ale posílena nebude, protože další vlaky se na trať údajně již nevejdou. Trať slouží i mezinárodní a dálkové osobní a také nákladní dopravě.
Linka S41, bude v budoucnu prodloužena přes Malešice do Hostivaře denně. Na její trase se předpokládá zřízení zastávky Libeň U Kříže v prostoru křížení s tramvají a v Malešicích.
Nejpozději začátkem roku 2017 mají být staženy z provozu zbylé jednotky 451 / 452 a nahrazeny na našich linkách jednotkami 471.
Se snahou vedení Prahy dostat obyvatele Roztok a okolí ekonomickými tlaky do kolejové dopravy poněkud koliduje skutečnost, že v roce 2017 má být zahájena rekonstrukce Negrelliho viaduktu, které výrazně zkomplikuje cestu na Masarykovo nádraží.
autobusy a tramvaje
V roce 2011 byla prodloužena tramvajová trať od hotelu International k železniční zastávce (v té době ještě nezbudované) Praha-Podbaba. Umožňuje přestup z autobusu na tramvaje, které dále pokračují do centra Prahy. Vzhledem k dopravní situaci v ulici Jugoslávských partyzánů je cestujícími tento přestup stále
více využíván (i těmi, kteří z Dejvické pokračují metrem a nikoliv tramvají). Podporuje to snahu Prahy 6 vymístit autobusy z Vítězného náměstí a tedy ukončit zde i autobusové linky ze Suchdola a Roztok.
Bude-li vybudován silniční okruh kolem Prahy v trase přes Suchdol (varianta J) zvýší se pravděpodobně i automobilová doprava v Podbabě a na Jugoslávských partyzánů. Kolabující doprava zcela zahltí tuto část Prahy 6, což se projeví i na autobusovém spojení. Jako řešení by se nabízelo zrušení
parkovacích modrých zón v ulici Jugoslávských partyzánů a vyhrazený pruh pro BUS zřídit už od zastávky Čínská.
Tramvajová trať se v delším časovém horizontu možná přeci jen dočká svého pokračování do Suchdola. Poté lze předpokládat snahu končit i autobusové spoje z regionu zde. Bude-li vyřešen kapacitně průjezd Úněticemi, z Roztok by v takovém případě jezdil autobus pouze v trase "tramvaj Suchdol - nádraží Roztoky" de facto linka 359. Vyřešil by se tak sice problém vytížení dopravních prostředků, které je ve špičkách v případě Suchdola a Roztok zcela opačné, ale přineslo by to neúnosné zatížení průjezdu Úněticemi.
Protažení tramvajových linek za hranice Prahy se stává stále reálnější. O tramvajové trati do Vestce a Jesenice se hovoří jako o realitě, v hledáčku jsou i další obce, například Horoměřice, odkud je to z možné budoucí konečné v Suchdole jen o něco blíž než do Roztok (do Horoměřic lze vést tramvajovou trať i z Dědiny).
Bez ohledu na to zda a kam bude prodlužována tramvajová trať, či zda se podaří nalézt nové možnosti spojení s Prahou západním směrem, vyvstává naléhavý úkol vybudování prostoru pro otáčení autobusů u nádraží, aby byl využitelný i během povodňových objížděk (Sedlecká silnice i podjezd pod tratí jsou konstruovány na dvouletou vodu).
Další posilování linky 340 vyvolá problém kapacity autobusové točny na Levém Hradci a bude třeba uvažovat o alternativní konečné autobusů v oblasti Žalova tak, aby některé spoje na Levý Hradec nezajížděly a otáčely už na Rozcestí Žalov. Toto by se dalo realizovat v případě vybudování kruhové křižovatky
Přemyslovská X Lidická X U školky.
Co je třeba udělat
Přetrasovat vedení linky 359 ve městě tak, aby se snížila docházková vzdálenost na zastávku především tam, kde se toto týká většího počtu cestujících. Ty autobusy létat nebudou, nějakou ulicí tedy jezdit musí.
Návazností jízdních řádů autobusů na vlaků usnadnit občanům Roztok používání vlakové dopravy. Doporučujeme důsledně svázat jízdní řády autobusů a vlaků tak, že autobus do horních Roztok bude ze stanice Roztoky-nádraží odjíždět cca 7 minut po příjezdu vlaku od Prahy a z horních Roztok přijíždět cca 5 minut před odjezdem vlaků do Prahy. Uvedené časy by měly být dostačující i pro cestující do ze zastávek a stanic ležících od Roztok dál směrem od Prahy.
Upravit JŘ páteřních autobusů (340 a 350). Ve všední den zavést souhrnný interval ráno 6 minut, dopoledne 15 minut, odpoledne 7,5 minuty, večer 30 minut (o víkendu přes den 20 minut, večer 30). Tento interval funguje u některých pražských linek a věříme, že u nás by se také osvědčil. V dlouhodobém výhledu bude potřeba alespoň o víkendu přidat jeden noční spoj (02.45).
Zřídit zastávku u Tecsa a nadále sledovat možnost zřízení zastávky u Lidlu v Horoměřicích (v případě, že tento změní svůj negativní postoj).
Další změny tras linek je třeba zvážit v souvislosti s plánovanou zástavbou dle nového územního plánu.
Řešit dopravní obslužnost míst s delší docházkovou vzdáleností, či obtížnou dostupností (Tichého údolí a oblasti Vršek).
Snažit se ve spolupráci s okolními obcemi na obou březích Vltavy o prosazení výstavby "nízkého" (tedy nikoliv dálničního) mostu mezi Podbabou a Trojou, který by mohl odvést z Dejvic část dopravy směrem na Prahu 8 a Prahu 9. O tomto mostě se mluví také jako o eventualitě pokračování tramvajové trati z Podbaby směrem do Bohnic.
Vybudovat zejména ale nejen pro případ povodní točnu standardních autobusů u nádraží.
Zvýšit kapacitu parkoviště u nádraží.
Otevřít diskusi o zavedení modrých zón v Roztokách v okolí Tyršova náměstí a nádraží.
Neuzavřít v územním plánu možnost někdy v budoucnu přivést do Roztok jinou, než silniční dopravu ze Suchdola.
Vít Calta, Michal Přikryl