Veřejná hromadná doprava v Roztokách II. - Odraz 3/2009
.... aneb co se (zatím) nepodařilo
Když jsme se před dvěma lety seznámili s touto problematikou definovali jsme čtyři základní problémy
1) financování zvyšujícího se počtu autobusových spojů
2) chybějící přímé spojení se Suchdolem
3) docházkové vzdálenosti na nejbližší zastávku hromadné dopravy
4) nedostatečná provázanost jízdních řádů autobusů a vlaků
Nyní k jednotlivým bodům podrobněji
1) Jak je to vlastně s rentabilitou autobusových spojů? Kilometr jízdy stojí 32,96 (návrh ROPID pro rok 2009) a vzdálenost z Levého Hradce na Dejvickou je 9 km. Jeden spoj tedy stojí 297,-Kč. Na to, aby byl rentabilní tedy stačí, aby v něm cestovalo 15 cestujících z nichž každý zaplatí jízdenku v ceně 20,-Kč. Tento spoj ale pojede zpět téměř prázdný, takže těch cestujících musí být alespoň 30. Ne každý, kdo nám tímto spojem cestuje, si ale zakoupil jízdenku za 20,-Kč. Cestuje tu i pan Josef z internetové diskuse na stránkách města. Ten má měsíční dvoupásmový kupon za 370,-Kč. Jezdí každý pracovní den tam a zpět, za jednu cestu tedy zaplatil jen 8.80. Ti, kdo kombinují pražskou tramvajenku s kuponem pro první pásmo zaplatí sice za jednu cestu do práce víc než pan Josef, jejich peníze je ale třeba rozpočítat mezi všechny dopravní prostředky, kterých použijí. Navíc ani z jízdenky za 20,-Kč nezůstane vše dopravě. Výrobní cena jízdenky a marže prodejcům z té dvacky něco ukrojí. A kdo hradí dopravcům finanční ztrátu? Základní dopravní obslužnost, tedy dojíždění do škol, zaměstnání, k lékaři (pouze základní lékařská péče), na úřady a k soudům platí krajské úřady. Zbytek obce. V našem případě platíme 100% ztráty linky 340 a 50% z linky 350, kde hradíme solidárně i část ztráty vzniklé mimo Roztoky. Ještě před dvěma lety platily Roztoky 2/3 ztráty z linky 350, takže zde došlo k určitému zlepšení.
2) Přímé spojení se Suchdolem by ulevilo hlavnímu tahu podél vody a bylo by přínosem pro Suchdol i Únětice. Souhlas Únětic s prodloužením linky 359 je ale podmíněn spojením Únětic s nádražím a vybudováním zastávky u Tesca. Ani jedno nebylo v roce 2008 v silách našeho města splnit. Do budoucna je ale třeba v úsilí o toto spojení pokračovat. Není důvod tyto požadavky Únětic nesplnit, protože jsou i v našem zájmu.
3) Zřejmě nejproblematičtější bod. V naší studii jsme uvedli, že rozmístění zastávek v Roztokách plně vyhovuje standardu středočeského kraje, kde je za dostatečnou dopravní obslužnost považována vzdálenost na zastávku 2000 metrů. Chceme se s tím spokojit? Nebo se budeme snažit přiblížit Praze, kde je tato vzdálenost 400 metrů? Někteří lidé oprašují několik let starý návrh vést autobusovou linku Palachovou ulicí. Při prodloužení trasy o jeden kilometr stoupne cena každého spoje o 33,-Kč ( = 8.580,-Kč ročně). Současně je třeba přivést autobus co nejblíže bydlišti. Jako ideální pro vytvoření rovnováhy mezi těmito dvěma požadavky se vzhledem k charakteru zástavby v Roztokách jeví vedení trasy Masarykovou ulicí a ulicí Obránců míru. Byli jsme si dobře vědomi, že ačkoliv to máme na Staroměstské náměstí blíž než podstatná část občanů Prahy, Roztoky nejsou velkoměstem. Navrhli jsme proto vedení autobusů v této trase pouze několika spoji ve špičkách. Konstruktéři grafikonu ROPIDu a odbor dopravy Středočeského kraje, nesvázaní žádnými sousedskými vazbami, navrhli odborně nejlepší řešení, které si mohli čtenáři Odrazu přečíst v čísle 9/2008. Vedení autobusů v této trase však nebylo posvěceno Komisí pro rozvoj města.
4) Tato otázka vypadá na první pohled jako nejjednodušší, ale není tomu tak. Návaznost spojů má smysl pouze tehdy, pokud všichni zúčastnění dopravci dodržují jízdní řády, nebo pokud je možné čekat. Ani v jednom případě není možné čekat na zpožděný spoj jiného dopravce. Jiná situace by byla v případě že by z nádraží byla autobusová linka výchozí, jako je tomu v případě navrhovaného prodloužení linky 359. V takovém případě je návaznost autobusů a vlaků reálná. Dodržování jízdních řádů se v poslední době zlepšilo. Proto je čas o návaznosti hovořit při jednání o jízdních řádech 2009/2010 i pokud do té doby točnu u nádraží mít nebudeme.
V našem článku jsme se několikrát odvolávali na naši dva roky starou studii o veřejné hromadné dopravě v Roztokách. Zájemci si ji mohou přečíst na stránkách Strany zelených na „https://www.szroztoky.cz/index.php?text=57-zverejneni-dopravni-studie-prevzato“. Všechny, kdo mají k dané problematice co říci, zveme na první setkání Spolku přátel roztocké dopravy (SPRD), která se koná v restauraci ESO 15.3. v 18.00 hodin. Delší dobu už nevyšla v Odrazu žádná fotohádanka. A teď je tady. Že autobus v našem článku z čísla 1/2009 stojí v Masarykově ulici poznal asi každý. Kde ale stojí tramvaj? Odpovědi můžete odevzdat pořadatelům prvního setkání SPRDu. Správné odpovědi budou vylosovány a výherce obdrží od hostinského malou velkou odměnu.
Vít Calta, Michal Přikryl