Poděkování - Odraz 3/2018

Na zastupitelstvu dne 28.2. se opět, tak jak se již stalo tradicí v poslední době, řešila kapacita školy a možné varianty aktuálního řešení nastalého kalamitního stavu.
Na mnoha předchozích zastupitelstvech jsem si při projednávání školského tématu připadal jako rukojmí. Byl nám vždy předložen návrh, který se nám mohl či nemusel líbit, ale věc byla postavena tak, že když se daná věc neprohlasuje, tak nebude škola, kapacita se naplní a až přeteče, tak bude malér. To samozřejmě žádný soudný člověk nechce. Takže jsme v takovém tlaku přijali například návrh na stavbu nové Žalovské školy, za podmínek nadiktovaných developerem, kdy mu budeme platit nesmyslné částky za přípojky, dovolíme mu stavět to, co jsme nechtěli, ale za to budeme mít alespoň nějakou školu. Ta sice patrně ani náhodou nebude tehdy, kdy ji potřebujeme (a kdy ji pan starosta sliboval mít hotovou) a už vůbec nám nebude její kapacita stačit. Ale alespoň se v tom směru něco děje.
Na toto zasedání jsme byli předem vybaveni materiálem paní místostarostky Šlancarové, který nám po dlouhé době ukazoval alespoň nějakou analýzu stavu a možností, které máme. Optimistické čtení to nebylo. Ale ukazovalo nám, jaké jsou potenciální směry a možné postupy zvládnutí nastalého maléru, kdy nemáme pro další školní rok dostatečný počet učeben. O dalších letech ani nemluvě. Materiál naznačoval, že bychom se mohli začít chovat smysluplně a že by se z nás konečně místo zastupitelstva jako  stroje na automatické hlasování o nekoncepčních návrzích mohlo stát zastupitelstvo, kde se snažíme naslouchat skutečným potřebám a kde je prostor pro zamyšlení a rozhodování se, co vlastně má smysl a co ne z pohledu delšího horizontu.
Diskuse nad tímto bodem zabrala dlouhou dobu a většina zastupitelů, zástupců školy a ostatní veřejnosti se snažila zodpovědně hledat pro i proti návrhu paní místostarostky. Rozhodnutí, které jsme nakonec přijali, bylo, že se zatím zastaví rozpracované řešení, které by definitivně zastavělo část školní zahrady. Místo toho se připraví provizorní řešení kontejnerové školy, které by nám umožnilo získat čas pro hledání nějaké opravdové koncepce dalšího počínání, které by nebylo jen věčným látáním záplat. Pomoci by nám mělo i zadání skutečné demografické studie, která by ukázala další očekávaný vývoj školní populace a nahradila domácí amatérské výpočty pana starosty, na základě kterých jsme byli dosud chlácholeni, že 10 tříd v nové budově Žalovské školy bude stačit až do aleluja a které nás mimo jiné dovedly na práh tohoto stavu.
Chtěl bych za sebe moc poděkovat zástupcům školy, školských orgánů a veřejnosti za trpělivou práci a vysvětlování nám zastupitelům, jaké jsou skutečné  potřeby a možnosti školy, zastupitelům, kteří se snažili naslouchat a hlavně paní místostarostce Marii Šlancarové, která myslím ukázala, že jí opravdu záleží na hledání skutečně  dobrého řešení. Jí také děkuji za to, že si dala práci s tím, abychom dostali informace opravdu relevantní, abychom mohli rozhodnout zodpovědně. Také bych ji moc chtěl poděkovat za to, že z ní bylo cítit, že jejím  hlavním úmyslem je skutečné řešení této katastrofy a hlavně, že se nesnažila na tom celém honit žádné body pro svoji potencionální krajskou a či poslaneckou kariéru, ale že jí jde skutečně o věc.
Martin Holý

zastupitel

P.S. také bych chtěl poděkovat ostatním zastupitelům - i těm, kteří měli opačný názor, než byl ten, který se nakonec prosadil, ale kteří ho zastávali z věcných důvodů, dokázali ho obhajovat (jako např. pan Kubečka) a nebylo z nich cítit žádné ublíženectví z toho, že jejich vize zrovna nevyhrává.